Google představil svůj projekt Glass 4. dubna 2012 formou videa na Youtube. Jedná se o koncept, který by měl nahradit chytrý telefon brýlemi. Vzhedem k tomu, že ono video je v podstatě jediným oficiálním zdrojem informací o projektu Google Glass. Ze zveřejněného videa a pár fotografií je zřejmé následující: brýle budou fungovat jako plnohodnotný telefon, tj. budou umožňovat volání, psaní, resp. diktování textových zpráv, budou obsahovat GPS a připojení na internet a samozřejmně fotoaparát. Ovládání bude zejména hlasové a pohyby očí. A ačkoli parodie, kterých se vyrojila celá řada, kritizují zakrytí výhledu různými ikonami, pravdou je, že brýle od Googlu nejsou brýlemi v pravém slova smyslu. Nemají klasická skla, jen malé sklíčko, sloužící jako displej zhruba ve čtvrtině zorného pole pravého oka. Podle později doplněných informací budou Google Glass použitelné současně s dioptrickými brýlemi.
Zajímavostí je, že se na veřejnosti již objevili pracovníci Googlu s prototypy brýlí. Prvním byl Sergei Brin, jenž je měl na jedné charitativní akci, kde si jej prý náhodou všiml přítomný novinář. Později se jeden z členů vývojového týmu ukázal s brýlemi v pořadu Charliho Rose. Zde pomocí brýlí pořídil fotografii a nasdílel ji na Google +. Tato živá ukázka napověděla více o ovládání brýlí. Jednak byl fotoaparát spuštěn pomocí hardwarového tlačítka na nožičce brýlí a jednak pro potvrzení výběru při sdílení bylo použito kývnutí hlavou. Jedná se o využití v chytrých telefonech běžného gyroskopu, který by ovšem mohl být nahrazen technikou, která se využívá pro zdravotně postižené. Ti pro práci s počítačem používají pro potvrzení výběru mrknutí oka.
Informace o existenci prototypu vedly ke spekulacím, že by se Google Glasses mohli začít prodávat již na konci letošního roku. New York Times ovšem přinesli údajné vyjádření Googlu, že komerční prodej nepřipadá v úvahu dříve než za dlouhou řadu měsíců. Spekuluje se i o ceně, která by se mohla pohybovat na úrovni chytrých telefonů, tedy 250 – 600 USD. Co se technických specifikací týče, mluví se o 8 GB paměti, 256 MB RAM, 1GHz procesor, Wi-fi, podpoře 4G sítí a Bluetooth 4 a samozřejmostí je i GPS a fotoaparát s bleskem.
Podíváme-li se na komponenty, ze kterých by měl být produkt složen, zjistíme, že vše již dávno existuje. Jmenovitě:
- Head up nebo chcete-li Head mounted displej. Pro vojenské účely, především u bojových pilotů, se tato technologie používá již od 80. let. Komerční využití ilustruje např. Nomad společnosti Microvision, který byl na trh uveden v roce 2003. Jednalo se o průhledový displej před pravým okem upevněný na hlavě a kabelem propojený na modul s výpočetním výkonem připnutým k opasku. U toho samozřejmě nezůstalo a od 2007 Microvision pracuje na klasických brýlích poskytujících rozšířenou realitu.
- Rozpoznání lidské řeči. V současnosti exponovaná technologie, která postupuje velmi rychle. Příkladem budiž Siri od Applu nebo pro češtinu některá aplikace či komerční produkt Newton Media, který uvádí přesnost přepisu až 98 %, který po zkušenostech mohu za předpokladu velmi kvalitního ozvučení potvrdit.
- Umístění baterie, sluchátek, paměti a malé výpočetní síly může ilustrovat MP3 přehrávač, který v roce 2007 představil výrobce brýlí Oakley. Tento produkt se podle zdrojů z Googlu stal předlohou Google Glass. Při ceně kolem 150 USD nabídl Oakley MP3 přehrávač zabudovaný v nožičkách brýlí s pamětí 512 MB.
- Sledování pohybu očí (Eye tracking) je vyvíjen od 80. let a v současnosti je zcela běžnou technikou pro SEO, hodnocení reakce na reklamu, ale třeba i výzkumy s pozorností řidičů.
- Minikamera umístěná v brýlích je alespoň na americkém trhu již také běžnou komoditou. Pod označením jako např. Spy glasses (špionské brýle) lze koupit tento produkt v ceně od 80 USD. Takovéto brýle mají běžnou velikost a přesto obsahují USB port, slot pro paměťovou kartu a nenápadná ovladací tlačítka.
V zásadě jednotlivé části již existují a stačí je dát dohromady. Problém ale představuje baterie. Pakliže mají Google Glasses nahradit chytré telefony, musí vydržet baterie alespoň jeden den. Současně se ale baterie musí vměstnat do nožičky brýlí a nemí být příliš těžká. Samozřejmně je největším žroutem baterie mobilů displej, který je u brýlí řešen jinak, ale očekávané součásti jako je 4G, GPS a Wi-fi mohou designéry ještě hodně potrápit.
Co ale Google vedlo k projektu brýlí? Lze jen spekulovat a jako nejpravděpodobnější se jeví mix následující trojice:
- Reklama. Přesněji řečeno propagace samotného Googlu coby inovátora. Zveřejněno bylo jen poskrovnu informací, vlastně jen propagační video, které se rychle rozšířilo sdílením a pomohla mu i řada parodií. S ohledem na existenci prototypů je možné, že šlo také jen o průzkum trhu. Google takto snadno z reakcí zjistil, čeho se u takového produktu zákazníci bojí, co by si od něj přáli a zda by jej vůbec koupili.
- Patenty. Při současném dění v oblasti patentových válek především mezi Applem a Androidem od Googlu je jasné, že si Google chce nyní již pohlídat vznik budoucích trendů a zajistit si dostatek patentů pro vzájemné vypořádání. Zvláště když v západním světě lze patentovat i ovládací prvky, je tento důvod nasnadě. Vývoj tímto směrem neočekává jen Google a na produktech ze segmentu Wearable computing pracují všechny větší společnosti.
- Personifikace reklamy. Zde se jedná o motivaci více proniknout do života uživatelů. Google by se takto mohl dostat k většímu množství dat o chování uživatelů a mohl by jim nabídnout i na míru ušitou reklamu. Vezmeme-li v úvahu například kontext nedávného patentu Googlu a princip, kdy uživateli místo vyzvánění zazní reklama podle konkrétní lokality, přímo se nabízí uplatnění tohoto patentu přímo v brýlích, kdy by vedle zvukové informace o blízkých příležitostech mohla být nabídka doplněna i obrazem.
Konkurenci ve zmiňovaném segmentu Wearable computing představují vedle brýlí (např. Microvision) i hodinky a mobilní telefony samotné. Na hodinkách pracují mnohé firmy a řada těchto produktů již existuje. Jsou v zásadě dvojího typu, stand alone device a zařízení synchronizované s mobile a tedy bez vlastní výpočetní síly. V případě stand alone je velkým problémem výdrž baterie. Takovéto hodinky je možné zakoupit v ČR již za cenu přes dva tisíce (Sony Smart watch). Mobilům by v konkurenceschopnosti mohl brzy pomoci například nový AMOLED displej, na kterém intenzivně pracuje Samsung. Tento displej je pružný a transparentní a může být podstatou budoucí generace mobilních zařízení.
Obchodní model Google Glasses je věc, nad kterou prý Google dosud nepřemýšlel. Pokusím se to udělat za něj. Prvním myšlenka musí mířit na reklamu, která je byznys case prakticky všech služeb Googlu. Tuto myšlenku jsem již rozváděl výše o personifikované reklamě založené na větším množství dat o uživateli a snáze podstrčitelné do zorného pole. Nabízí se i možnost, že by Google prodával licence na výrobu brýlí a zisky by mu plynuly z prodejnosti zařízení. Třetí variantou je prodej aplikací. Z jejich ceny by si Google mohl účtovat procenta a vydělávat tak na vlastnictví platformy a obchodu.
V každém případě je jisté, že se Google bude muset obrátit na designéry, nejlépe výrobce značkových brýlí. Současná podoba Google Glass sklízí spíš posměch než že by dělala parádu.
No comments:
Post a Comment