Spotify – budoucnost hudebního průmyslu?

Hudební vydavatelství vedou od roku 1999, kdy byl spuštěn Napster, neúspěšnou válku s pirátskou distribucí skladeb v mp3. Přestože byl samotný Napster po dvou letech činnosti na příkaz soudu vypnut, odstartoval fenomén pirátského stahování mp3 skladeb, který funguje až doposud a vydavatelství na něj nenašly vhodnou odpověď. Za dílčí úspěch můžeme považovat službu iTunes, které supluje klasické kamenné obchody, ale celé prostředí hudební distribuce se zásadně mění. Uživatelé už totiž nyní nechtějí vlastnit, ale používat. „URL is the new MP3“. S růstem konektivity nepotřebujete mít všechny své skladby někde stažené, ale stačí vám, pokud k nim budete mít přístup. Této změny se snaží využít právě Spotify.

Co je Spotify?

Spotify je on-demand streaming music player. Uživatel po registraci a stáhnutí desktopové aplikace získá přístup k 19 milionům skladbám, které jsou v současnosti na Spotify k dispozici (každý den údajně přibývá 20 tisíc skladeb). Skladby si může třídit do playlistů, může hudbu jednoduše sdílet se svými přáteli, pouštět si internetová rádia (daného autora, či žánr), podívat se, co poslouchá Mark Zuckerberg (viz obrázek v prezentaci), vyhledávat nové umělce nebo si číst biografii umělce.

Spotify byl založen v roce 2006 a po dvou letech vývoje byla v říjnu 2008 služba spuštěna ve Švédsku. Vstup na americký trh přišel v červenci 2011 a posledním nejdůležitějším milníkem je plná integrace s facebookem, která přišla v září 2011. Neoficiální údaje z konce roku 2011 hovoří o počtu uživatelů přesahujícím 10 milionů, z nichž více než 25% zvolilo placenou variantu služby. Aplikace na facebooku udává 16,3 milionu měsíčně aktivních uživatelů (navštívili aplikaci alespoň jednou za 30 dní). Tvůrci Spotify uvádějí, že v Evropě generují druhý nejvyšší roční příjem z digitální distribuce ve výši 150 milionů dolarů, hned po iTunes.

Obchodní model

Spotify je tzv. freemium služba. Uživatelé si mohou zvolit mezi třemi typy předplatného. První je zcela zdarma a po dobu 6 měsíců nejsou žádné limity v počtu přehrávaných skladeb. Uživatelé musí pouze strpět v určitém intervalu reklamní vložky. Po uplynutí prvních 6 měsíců má uživatel k dispozici 10 hodin přehrávání skladeb měsíčně a jednu určitou skladbu si může pustit pouze 5x v měsíci. Za 4.99 dolaru měsíčně se uživatelé zbaví limitů i reklam. Za 9.99 měsíčně k tomu ještě získají přístup do spotify z mobilních aplikací a tzv. offline mód, který znamená, že si můžete max. 3333 skladeb stáhnout do svého iPodu či chytrého telefonu.

Limit 6 měsíců neomezeného členství zdarma je velice chytrým krokem. Sean Parker (který je jedním z investorů Spotify) tento krok popisuje ve videu doslova větou „We’ve got you by your balls“. Je to podobné, jako když drogový dealer dává první dávku zdarma. Uživatelé si během 6 měsíců pracně vytvoří playlisty a poté je jim líto vynaloženou námahu jen tak zahodit a zakoupí si měsíční členství, které jim zaručí přístup bez limitů.

Dalším zdrojem příjmů je prodej reklamy, která se vyznačuje vysokou cíleností. V současnosti je totiž možné se registrovat u Spotify pouze pomocí účtu na facebooku. Reklamu tak může zadavatel cílit na skupiny uživatelů určené věkem, pohlavím, hudebním vkusem a v určitou denní dobu.

Posledním zdrojem příjmů je prodej skladeb v mp3, kde Spotify spolupracuje se 7digital.com. Jedna skladba je k mání za 0.99 dolaru.

Co dělá Spotify dobře?

Přestože, jak bylo zmíněno již výše, je na trhu streamovaných hudebních služeb velká konkurence (Rdio, Pandora, Grooveshark, Last.fm a další) jeví se budoucnost Spotify nejzářivěji. A to hned z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že všechna čtyři velká vydavatelství (EMI, Warner, Sony, Universal) mají ve Spotify investorský podíl. Tím pádem je i v jejich zájmu, aby služba prosperovala a dá se očekávat, že nebudou při vyjednávání o licenčních podmínkách tak nekompromisní. Spotify jim platí určitou částku za každou přehranou skladbu. Druhým důvodem je osoba Seana Parkera. Tvůrce Napsteru má odjakživa ambice uspět v hudebním průmyslu, a proto se ve Spotify aktivně angažuje. Navíc do Spotify „přivedl“ i Marka Zuckerberga a další investory z facebooku. Facebook + Spotify vytvořily silnou dvojici a Mark Zuckerberg tímto tahem pokrývá další oblast lidských aktivit na internetu tak, aby nakonec uživatel nebyl vůbec nucen opouštět jeho službu.

Chytrým krokem tvůrců Spotify bylo otevření služby pro vývojáře dalších aplikací. Uživatel si tak může svou Spotify aplikaci obohatit aplikacemi TuneWiki (texty písniček), Pitchfork (recenze desek), Songkick (upozorňuje na koncerty oblíbených interpretů) nebo dalšími

Spotify velice dobře zapracoval sociální aspekt v podobě kolaborativních playlistů. To je opravdu velká zbraň na lákání uživatelů, kteří si se svými přáteli chtějí tvořit, vyměňovat a sdílet své seznamy skladeb.

Co dělá Spotify špatně?

Spotify by rozhodně měl vstoupit na další trhy, v současnosti působí totiž pouze ve 12 zemích. Na poli streamovaných hudebních služeb je poměrně velká konkurence a domnívám se, že uživatelům se nechce příliš přecházet ke konkurenci, pokud už si na jednu službu zvyknou. Podle společnosti Gartner poroste tento trh z 532 milionů dolarů v roce 2011 na 2,2 miliardy dolarů v roce 2015. To ve velké míře samozřejmě závisí na obchodním a právním oddělení Spotify, jak se jim bude dařit vyjednávat s jednotlivými vydavatelstvími o vstupu na další trhy.

Spotify by dle mého měl také nějakým způsobem ocenit aktivní a vlivné uživatele (přilákají přes své odkazy nováčky) tím, že jim předplatné zlevní.

V diskuzích uživatelů byly časté také požadavky na zavedení diskuzí u jednotlivých písní či alb, zvýšení kvality streamu (v současnosti maximálně 320 kbps) a implementování webové verze přehrávače pro uživatele, kteří si nechtějí či nemohou nainstalovat desktopovou verzi přehrávače.

V neposlední řadě si Spotify musí dát pozor na Apple, ten totiž jako akvizici získal službu Lala a je možné, že v dohledné době integruje nějakou formu streamované hudby do iTunes.

Budoucnost

Budoucnost hudebního průmyslu a digitální distribuce hudby rozhodně neleží v prodeji skladeb v mp3. Ty si při troše snahy obstará každý zdarma. Budoucnost je v nabízení nějaké dodatkové služby, která uživatelům přinese veškerý komfort při poslouchání hudby a splní jim všechna jejich přání. Jsem přesvědčený, že za takovou službu budou uživatelé ochotni platit. Pokud půjdeme ještě dál, můžeme zcela opustit koncept předplatného a zaměřit se na model, ve kterém by veškeré náklady byly kryty příjmem z reklam. Data o uživatelském chování jsou velmi cenná a facebook by mohl brzo vytvořit kompletní obraz každého z nás. Co posloucháme, co máme rádi, co děláme. Díky těmto datům nám poté bude servírována velmi personalizovaná reklama na každém kroku. A my budeme ještě rádi facebooku tyto data poskytovat za to, že budeme moct zdarma poslouchat hudbu…

Prohlédnout si můžete také prezentaci, kterou jsem k tomuto tématu vytvořil a která je dostupná zde

Update: Dostala se ke mně zajímavá infografika o hudebních streamovacích službách. Dostupná zde