Uchopení tématu
Poté co jsem si prostudoval celou
řadu zdrojů, převážně elektronických, které se zabývají touto problematikou a
to včetně již dvou napsaných článků z pera mých předchůdců na tomto blogu,
které se zabývají naprosto stejnými otázkami a jsou si velmi podobné vyvstal
možná pro mne nejzajímavější problém a to jak napsat nový článek, které by
pokud možno nekopíroval již to co bylo napsáno a to jen s několika málo
nuancemi.
V rámci první otázky, kterou
je „Proč vznikly elektronické počítače?“, není podle mého názoru skoro žádný
prostor, ve kterém by bylo možné rozvíjet nové důvody či motivy, které
zapříčinili jejich objev nebo možná lépe řečeno nutnost jejich objevu či
vynalezení. Z tohoto důvodu, se i první část mého článku bude fakticky
shodovat s již na tomto blogu uveřejněnými články.
Když se však přiblížím
k druhé otázce, jejíž zodpovězení bude náplní druhé poloviny mého článku,
je zde již možné vytyčit různé důvodu „JAK“ a „KDO“ transformoval počítače na
skutečně komerční produkt a to nejen na základě studia různých „ tzv.
historických“ pramenů, které se tímto zabývají ale především na základě
specifikace toho co chápeme pod pojmem komerční produkt. O tom však ale již
dále v druhé polovině článku.
Proč vznikly elektronické počítače?
Kdybychom se bez znalosti historie
zamyslely nad možnými důvody, které vedli ke vzniku (vynalezení) elektronických
počítačů byli bychom jich schopni nalézt pravděpodobně celou řadu počínaje
prostým experimentováním s nově dostupnou technologii, přes cílenou
inovaci v různých oborech až po vytvoření více účelového stroje, který by
napomáhal a usnadňoval lidem práci všeho druhu.
Pravděpodobně nejblíže ke
skutečnému důvodu pro vynalezení elektronických počítačů by pak byla kombinace
cílené inovace v určitém oboru za účelem usnadnění a zefektivnění práce
lidem. Bohužel jak už to tak bývá u většiny velkých prvotních objevů, tímto
oborem byla armáda resp. vojenství. Význam tohoto odvětví pak vždy enormně
narůstá v období válečných konfliktů, kterými byla první polovina 20.
století více než nabita (první světová válka 1914 – 1918 následovaná druhou
světovou válkou 1939-1945). Každý větší a dlouhodobější válečný konflikt má pak
velice příznivé vlivy právě na inovace všeho druhu a to především z toho
důvodu, že aby se země byla schopna bránit, dává enormní úsilí a finanční
prostředky právě do armády, která se snaží pomocí nejrůznějších inovací získat
výhodu nad nepřítelem. Za jednu z takových inovací první poloviny 20.
století pak je možné považovat i elektronický počítač. (Pro dokreslení významu armádních
inovací vytvořených ve válečném období či období příprav na válku stojí
především za zmínku ARPANET neboli předchůdce dnešního internetu, jednalo se o
decentralizovanou komunikační síť, která byla navržena tak aby byla schopná
odolat výpadku hlavních uzlů v případě jaderného útoku, spuštěna byla
v roce 1969).
Teď když jsme určili důvod, kvůli
kterému byly první elektronické počítače vyrobeny, jen podle mého názoru ještě
nutné uvést co je možné považovat za tyto první elektronické počítače a to včetně
data jejich vytvoření a jména toho kdo stojí za jejich vytvořením.
Hlavními adepty o titul prvního
elektronického počítače na světě jsou podle mého názoru hned tři stroje:
- Harvard Mark I – jednalo se o elektro-mechanický počítač, který byl vyvinut na Harvardské univerzitě ve spolupráci s IBM roku 1944 Howardem H. Aikenem
- ENIAC – elektronický počítač, vyvinutý za účelem výpočtu balistických tabulek pro armádu USA, uveden do provozu roku 1946 pány John Mauchly a J. Presper Eckert
- Z3 – německý elektro-mechanický počítač vyrobený v průběhu druhé světové války roku 1941 vědcem Konrádem Zusem (tento stroj se kvůli bombardování Berlína na konci druhé světové války nedochoval)
Podle mého názoru a podle zadání
otázky je pak možné za první čistě elektronický počítač považovat právě stroj
ENIAC, který byl sice vytvořen jako poslední z tohoto seznamu, ale jednalo
se o počítač čistě elektronický. Za zmínku rovněž stojí i počítač Z3, který
podle mého názoru výrazně přeběhl svoji dobu a je jen otázkou zda tento počítač,
nebyl již v roce 1941 na takové úrovni aby se dal považovat za rovnocenný
stroj ke stroji ENIAC, z důvodu jeho zničení před koncem druhé světové
války není na tuto otázku možné odpovědět.
Jak a kdo první transformoval elektronické počítače na komerční produkt?
Jak již jsem předestřel
v úvodu tohoto článku, přesná odpověď na tuto otázku je podle mého názoru
podmíněna především vymezením pojmu komerční produkt, který každý může chápat
trochu odlišným způsobem což je především ovlivněno historickým pohledem ve
spojení s rychlým vývojem informačních technologií.
Pro účely tohoto článku bych rád
definoval komerční produkt jakožto produkt, který je volně dostupný jakémukoliv
zákazníku na trhu a jehož rozšíření mezi zákazníky se neomezuje jen na úzkou
skupinu jedinců. Do určité míry se tedy podle mého názoru musí jednat o
produkt, který je standardizovaný (a to jak hardwarově tak softwarově) a jehož
cena je akceptovatelná přinejmenším velkému počtu firem či běžných lidí. Takto
nastavené definici komerčního produktu pak odpovídají hned tři počítače od dvou
velkých výrobců. Těmito výrobci pak jsou:
IBM
Po spoluprácí na vytváření
prvních sálových počítačů jako například Harvard Mark I, IBM v roce 1964
uvedlo na trh první skutečně široce dostupný počítač, který již byl hoden
tohoto jména. Jednalo se o mainframe s názvem Systém 360, který byl
dostupný v různých modelech, přičemž nejprodávanější stál cca 250.000 USD
a byl určen pro střední a větší společnosti a vědecká zařízení.
Druhým počítačem, který je podle
mého názoru hoden názvu komerční produkt je pak v roce 1981 opět IBM
uveřejněný Personal Computer (PC) resp. osobní počítač, jak již prvotní idea
skrytá v názvu zařízení napovídá, jednalo se o počítač, který byl určený
k masovému rozšíření do všech oblastí a to především díky vysoké
standardizaci a nízké ceně, která nebyla překážkou pro koupi tohoto zařízení i
běžnými lidmi.
Apple
Druhým výrobcem, který
v tomto období přišel s obdobným komerčním počítačem jaký mělo
později IBM (PC) byla právě společnost Apple, která v roce 1976 uvedla na
trh osobní počítač s názvem Apple I (tedy o 5 let dřív než IBM). Počítač
Apple I však podle dostupných informací měl nastavenou příliš vysoko cenu a
z toho důvodu nikdy nedosáhl tak masového prodeje jako právě PC od IBM.
Jak je tedy na první pohled
patrné, není dost dobře možné určit, který z těchto počítačů resp. výrobců
přetransformoval počítače jako první na skutečně komerční produkt a to
především z toho důvodu, že pojem počítač a pojem komerce jsou obecně a
historicky jen mlhavě definovatelné. Za přihlédnutí k tomuto tvrzení pak
nechávám na každém, aby si udělal vlastní názor na to, kdo podle něj dokázal
počítač komercializovat.
Zdroje
No comments:
Post a Comment