Zamyšlení nad úspěchem Úspěšných

Co dělá člověka velkým? Je to množství peněz které má, a tedy vlastně moci? Možná. Je to úspěch v oboru ve kterém podniká a je mu práce zároveň koníčkem? Nejspíš ano. Je tu však něco víc, totiž schopnost vidět svět nejen takový jaký je, ale i jaký by mohl být. A je k tomu potřeba mít akademický titul? Nenechte se mást, není vůbec potřeba.

Specifika českého trhu v oblasti reklamy

Prezentace na téma specifika českého trhu v oblasti internetové reklamy.
Obsah
1. Podíly výdajů na reklamu v ČR
2. Podíly výdajů na reklamu v USA
3. Internetová reklama v ČR
4. Google nebo Seznam?
5. Shrnutí

Specifika českého trhu v oblasti reklamy

View more presentations from tomeek

Proč Microsoft koupil Skype

Logo Skype

Česká republika hospodaří s příjmem circa 1000 miliard ročně. Trvalo by přes padesát dní, aby si ČR vydělalo na koupi Skype. Ten byl 10. května 2011 prodán Microsoftu za 8,5 miliardy dolarů, circa 143 miliard korun.

Co je Skype
Skype (vyslovováno anglicky) je freeware progam pro internetovou telefonii (Voice over IP). Kromě volání podporuje i videohovory, konferenční volání, sdílení plochy, přenos souborů nebo chat. Volání mezi dvěma uživateli Skype je bezplatné, Skype však umožňuje i volání do běžné sítě za poplatek (různý podle tarifů), stejně tak se lze dovolat na Skype z běžné sítě.

Historie Skypu
Skype vymysleli a vyvinuli estonští programátoři Ahti Heinla, Priit Kasesalu a Jaan Tallinn, tvůrcí též Kazaa, programu na peet-to-peer sdílení souborů. Ti nápad stejně jako v případě Kazaa prodali Niklasovi Zennströmovi a Daneovi Janusovi Friisovi, kteří založili v roce 2003 Skype jako společnost s ručením omezeným v Lucembursku.
Jméno: Jedno z označení projektu bylo "Sky peer-to-peer", které bylo posléze zkráceno na "Skyper". Takové domény však už existovaly a tak se vynechalo R na konci. 

Zakladatelé Zennström a Friis

V srpnu 2003 byla vypuštěna první veřejná verze, dva roky poté už měl 60 milionů uživatelů. Tehdy se eBay Inc. rozhodl zariskovat a roustoucí hvězdu s velkým potenciálem vydělávat koupil za 2,6 miliardy dolarů.
Následující roky Skype rostl, přídaval featurky, pronikal do mobilních zařízení aplikacemi, rozšiřoval kanceláře po celém světě (nejvíc lidí stále pracuje v Estonsku, kanceláře jsou i v Praze), uživatelů přibývalo.
V roce 2009 se ale eBay kvůli nutnosti celkové restruktualizace rozhodl Skypu zbavit. 70 % firmy se prodalo za 2 miliardy dolarů konsorciu investorů, ve kterém měli své místo i Zennström a Friis, který předtím z firmy odešli.
Zpětně se jeví koupě eBayem jako hloupost. Aukční portál měl údajně Skype využít pro komunikaci klientů v rámci aukcí, Skype si ale žil svým životem a i když stále nabobtnával, očekávaná ziskovost nikdy nenastala. eBay Skype ke svým účelům vlastně tak moc nepotřeboval a držet nevýdělečný podnik bylo zbytečné.

Microsoft koupil nevýdělečnou společnost
Skype měl v roce 2010 příjmy 860 milionů dolarů při čisté ztrátě 6,9 milionu. To je vlastně výborný výsledek oproti více než čtyřistamilionové ztrátě v roce 2009. Microsoft ale i tak musí dobře vědět, proč udělal největší akvizici v jeho historii. 8,5 miliard dolaru je třikrát více než před dvěma lety při prodeji eBayem. I štědrost Microsoftu tak možná zvítězila nad spekulovanými nabídkami Facebooku, Googlu a Cisca.
Pozn.: Microsoft koupil Skype celý, vč. zbylé 30% části patřící eBayi, který tak nakonec díky náběhu hodnoty na starém kšeftu neprodělal.

CEO Microsoftu Steve Ballmer a Skypu Tony Bates

Místo Skypu ve vizi Microsoftu
Jak se tedy Skype hodí do Microsoftu do baráku? Microsoft zažívá nové období. Po jakémsi ustrnutí v uplynulých letech přišlo několik facek od konkurence, z které si naštěstí konečně vzal ponaučení.
Windows 7 je použitelný systém, sada Office je stále lepší a lepší, konečně přižnali, že Zune bylo k ničemu, stejně jako staré Windows Mobile, když nyní udělali nový Phone 7 a vrhli se na spolupráci s Nokií.
Microsoft se snaží, a určitě mu to v mnoha případech vyjde. Má neskutečné zásoby peněz, které je škoda nechat ležet v bance. Přepálená investice do Skype tak může být pro giganta v rámci větší strategie prostě ospravedlnitelná. Návratnost je však zcela ve hvězdách.

Okno Skype

Skype divize, jejíž ředitelem se stane současný ředitel Skypu Tony Bates, je další skládačkou do plánu rozšíření služeb a jejich inkorporace. Platforma Skype bude určitě fungovat podobně nadále, možná přijde pozměnění jména, splynutí s Windows Live Messengerem, to hlavní je ale v nových možnostech, které Skype Microsoftu umožní.

Budoucnost technologie Skype v Microsoftu
Záměrem Microsoftu je rozhodně integrovat volání, videovolání, konference, chatování atd. do mnoha jeho služeb a zařízení. Dá se očekávat, že inženýři Skypu budou pracovat na integraci do sady Office, mobilních telefonů Windows Phone 7, Xboxu vč. Kinect, Hotmailu. Dalo by se spekulovat i o další integraci s Facebookem, jehož minoritním vlastníkem je též Microsoft.
Samotná telefonie se asi v této dekádě nestane výdělečnou (v roce 2010 ze 663 milionů účtů používalo placená volání jen 8 milionů), jako část Microsoftu má však divize zaměřená na přímé internetové real-time komunikace rozhodně smysl.

Logo Skype s nápisem

Osobně si myslím, že nejvíce se Microsoft zaměří na telefony, protože tam Microsoftu opravdu ujel vlak a Skype budou chtít mohutně propagovat jak na vlastní platformě, tak i na platformách Googlu a Applu, pokud jim to náhodou nezatrhnout. Třeba nám zítra Skype aplikaci z trucu Steve Jobs na iOS zařízení deaktivuje.
V neposlední řadě Microsoft získá obrovskou základnu uživatelů vč. dat o nich, infrastrukturu a know-how, jak je všechny spojit dohromady, a také se dostane k jinak neveřejnému kódu programu, jehož lehce nezvyklé fungování a bezpečnost je dlouhodobě tématem diskuzí.

Je zde však ještě hrozba vývoje jednoho potenciálního společného produktu:

Den zúčtování je na dosah !!!

Zdroje
http://www.microsoft.com/presspass/press/2011/may11/05-10corpnewspr.mspx
http://www.microsoft.com/presspass/exec/steve/2011/05-10Skype.mspx
http://www.microsoft.com/presspass/presskits/corpnews/images/05-10Ballmer_Bates_web.jpg
http://www.skype.com
http://blogs.skype.com/en/2006/12/skype_is_expanding_engineering.html
http://blogs.skype.com/en/2011/05/microsoft_will_acquire_skype.html
http://www.telecompaper.com/news/skype-grows-fy-revenues-20-reaches-663-mln-users
http://en.wikipedia.org/wiki/Skype
http://investor.ebay.com/ReleaseDetail.cfm?ReleaseID=176402&FYear=
http://www.ebayinc.com/content/press_release/20091119006361
http://www.bbc.co.uk/news/technology-13350425

Google efekt aneb bussines modely a význam vyhledávání pro podnik

Úvod

Celé vymezení této problematiky vypadá ve světle pojmů jako web 2.0, enterprise 2.0 SaaS (software as a service) poměrně široce. Cílem této práce proto bude krátký náhled do problematiky, kdy se pokusím objasnit význam používaných termínů a postavit je do vzájemné souvislosti. Je zřejmé, že v posledních řekněme 6-7 letech dochází v internetovém prostředí k pozvolným změnám, které jsou schopny svým významem ovlivnit jak život jednotlivce, tak i hospodářský život podniku. Tyto změny jsou vyvolány právě nástupem výše zmíněných trendů. Tyto změny, které jsou svým původem technologické, začali jednotlivci a organizace uvádět v život do té míry, že se jejich výsledkem staly fenomény jako blogging, firemní wikipedie, sociální sítě, informační systémy dodávané ve formě služby a mnoho dalších do té doby neznámých produktů. Přestože byl zpočátku jejich význam zpochybňován a zlehčován, tak zásluhou usilovného vývoje úzké skupiny nadšenců a vizionářů si dnes už ani největší světové IT společnosti nemohou dovolit tyto trendy přehlížet a vehementně se snaží zachytit drtivý nástup společnosti Google.

Google efekt - co to vlastně je?

Neexistuje konkrétní definice, která by dávala jasnou odpověď na tutuo otázku(u nás tento pojem použil pouze Petr Koubský). Tento pojem si tak dosti koleduje o zařazení do kategorie tzv. Buzzwords, výrazů tolik příznačných pro moderní marketingově „nafouknuté“ technologie. Přesto se zde pokusím vyjmenovat, jak tento pojem chápou různé osobnosti internetového světa.

• První náznak užití tohoto pojmu byl vystopován v roce 2002, kdy jej Sean Hargrave užil ve svém sloupku „The search goes on“ zabývajícím se rozborem situace v oblasti vyhledávačů, kdy nastínil potřebu opuštění prostého portálového modelu a jeho záměnu za kvalitní a relevantní vyhledávací službu
• Dále tento pojem Google efekt užil např. Dan Gilmour, který vyjádřil myšlenku, že efekt Googlu a vyhledávačů obecně je takový, že je potlačen význam doménových jmen, neboť většina uživatelů se na cílové stránky dostává odkazem přes vyhledávací službu a to tak, že se prokliknutím objeví přímo na cílové stránce (landing page) a přitom ani nevnímají samotnou doménu a způsob jak se k informaci dostali. Výsledkem je tedy zvýšený význam vyhledávačů, což bylo v minulosti potvrzeno významem optimalizace webu pro vyhledávače za účelem dosažení co nejlepších pozic.
• Prof. Tara Brabazon chápe ve své práci Google efekt převážně negativně, a to jako směřování k průměrnosti či prostřednosti (tendency towards mediocrity), kdy kritizuje nadměrný přísun nerelevantních informací vyprodukovaných často samozvanými odborníky, kteří tyto informace publikují, a také rozpor a často dokonce nepřímou úměrnost mezi kvalitou a popularitou obsahu na internetu.
• Dle mého názoru ještě blíže jádru problematiky se dostává Susan Feldman ze společnosti IDC, která Google efekt přirovnává k tzv. motýlímu efektu jako součásti teorie chaosu. Stopy Googlu je možné najít v podstatě v jakékoliv oblasti na internetu, přičemž Google má na všechny tyto oblasti obrovský vliv. Kontroverzní projekty Google Books či Google Scholar ohrožují základní principy autorského práva (copyrightu) a publikační činnosti, telekomunikační branže se obává vstupu Googlu na pole bezdrátových technologií, eBay je znepokojen konkurenčním platebním systémem ke svému PayPalu. Google disponuje výkonnými výpočetními centry (cloud computing), která jsou s to dodat dostatečný výkon potřebný pro poskytování SaaS (viz dále). A takto by se dalo pokračovat i dále. Ve všech těchto oblastech se Google snaží vybudovat si technologický náskok a zhusta se mu to i daří, přičemž většinu těchto služeb poskytuje z pohledu koncového uživatele zdarma (tomuto tématu se budu ještě věnovat).
• Pro tuto práci se jeví možná nejrelevantnější východisko naznačené v předchozím odstavci. Jde o chápání tohoto pojmu v souvislosti s otřesením tradičním paradigmatem vývoje a distribuce softwaru jako balíkového produktu, kdy si uživatel software koupí licenci od jejího poskytovatele a software provozuje lokálně na základě instalace na svých systémech. Google efekt tedy jde proti tomuto zaběhnutému systému a má zásluhu na vzniku trendu nového, kdy je software dodáván uživateli ve formě služby - SaaS (software as a service). A právě společnost Google se svými produkty jako Google Earth, Google Docs, Google Analytics, Google Desktop atd. stala jasným tahounem vývoje na tomto poli. V podstatě jako jediná z titánů IT trhu dokázala rozpoznat potenciál, který je zde skryt a především s poskytováním služby spojit i vhodný obchodní model zajišťující ziskovost. Tímto se právě posunuji k dalšímu možnému výkladu Google efektu, kdy je tento pojem chápán jako určitý obchodní model poskytování softwaru, kdy jeden subjekt poskytuje software formou služby (on-line) druhému subjektu, přičemž za službu zpravidla neplatí přímo uživatel, nýbrž služba je financována od třetích stran z reklamních příjmů. Je to tedy tak, že A dodá, B užívá a C platí. Zajímavý je další postřeh tohoto autora, když tvrdí, že dnes si již průměrný podnik může pořídit informační systém zcela zdarma (když odhlédneme od hardware) s využitím softwaru pod GNU/GPL licencemi popř. zadarmo poskytovaného software ve formě Saas. Typickým příkladem budiž Open Office, Google Docs, Google Analytics, Skype, ICQ atd. I do těchto sfér tedy dopadá všudypřítomný Google efekt.

Shrnutí

Co lze z výše uvedeného vyvodit? Minimálně to, že dopad Googlu na dění v IT světě je vskutku enormní, a těžko lze dopředu odhadovat, jak se bude dále dění na tomto poli vyvíjet. Může nastat situace, že společnost Google věnuje své úsilí a nemalé finanční prostředky do další dosud neprobádané oblasti a na nás bude opětovně poupravit definici Google efektu a rozšířit ji o další aspekty. Podstatné je však dle mého názoru bude chápat tento pojem nikoliv izolovaně, ale komplexně v souvislosti s IT trendy, o kterých se bude právě hovořit, protože s dosti velkou pravděpodobností na tom Google bude mít větší či menší podíl.

Jaké jsou v současné době business modely na internetu?

Business modely jsou dle mnohých autorů jedním z nejdiskutovanějších a zároveň nejméně pochopených aspektů v souvislosti s podnikáním a internetem. Bylo již mnoho řečeno o tom, jak web jako takový mění zažité business modely podniků, které se musejí napříště přizpůsobit novým trendům. Business model je v nejzákladnějším významu tohoto slova způsob nebo metoda, kterou podnik realizuje primární cíl svého podnikání, tj. dosahování zisku. Jde tedy doslova o specifikaci, jak společnost dosáhne zisku a zároveň umístění společnosti na příslušné místo v řetězci tvorby ekonomické hodnoty.

V následujíích odstavcích stručně zmíním taxonomie uváděné několika zahraničními autory, přičemž se nebudu pouštět do velkých detailů a případné zájemce odkážu na příslušné weby, kde naleznou obsáhlejší odpovědi.

Třídění dle prof. Rappy

První taxononomií moderních business modelů , kterou bych rád uvedl je taxonomie prof. Rappy z Institute for Advanced Analytics na North Carolina State University. V této souvislosti je jistě dobré také poukázat na to, že zatímco některé modely se vyvinuly z „ničeho“ až s příchodem webu a vyhledávačů, jiné vznikly modifikací stávajících a zavedených business modelů (příkladem druhé skupiny může být aukce, která má již velice dlouhou tradici). Samozřejmostí je, že se uvedené modely dále vyvíjejí a v praxi se často navzájem prolínají. Neplatí tak zpravidla, že by si jedna společnost osvojila výhradně jeden business model, který by pak bezvýhradně dodržovala.

• Brokerage (Zprostředkovatelský model) - zprostředkovatel zde působí jako tvůrce trhu a případný zajišťovatel transakcí. Broker si za zprostředkování obchodu vezme provizi (u nás např. server e-poptavka, ale i aukro.cz).
• Advertising (Reklamní model) – provozovatel webu zpravidla poskytuje návštěvníkům zdarma svůj webový obsah, popř. služby jako je např. e-mail, instant messaging, blogy apod. a financování svého provozu zajišťuje z reklamních příjmů – bannery, kontextová reklama atd. Typickým příkladem jsou různé portály.
• Infomediary (model zprostředkovatele informací) – soustředí se na sbírání dat o zákaznícících a jejich spotřebním chování, přičemž tyto informace pak využije sám nebo poskytne třetím stranám pro účely marketingové analýzy.
• Merchant obchodník) – může mít podobu od čistého e-shopu, kdy obchod ani v kamenné podobě neexistuje nebo kombinace kamenného obchodu a využití webu jako katalogu.
• Manufacturer (Direct) (výrobce) - předpokládá, že výrobce nebo poskytovatel služby je schopen přímo dosáhnout na koncového zákazníka prostřednictvím webového distribučního kanálu (např. www.dell.com).
• Affiliate (partnerský model) – je založen na provizích poskytnutých partnerským stránkám za přilákání návštěvnosti na svůj web. V praxi je to řešeno formou výměny bannerů, pay-per-click systémů, provizí z prodeje atd.
• Community (komunitní model) – toto je momentálně možná jeden z nejživotaschopnějších modelů a souvisí to především s rozvojem fenoménu nazvaného web 2.0. Uživatelé webu sami aktivně přispívají k utváření obsahu webu. Zisk zde může přinášet prodej doplňkových výrobků, dobrovolné příspěvky popř. kontextová reklama nebo poplatky za prémiové funkce. Typickým příkladem je Open Content systém – Wikipedia, sociální sítě atd.
• Subscription (předplatitelský model) – uživatel odvádí periodické platby (denní, měsíční, roční) za využití služby. Je běžné, že základní funkcionalita bývá poskytována zdarma, přičemž za rozšířenou se platí. Typickým příkladem jsou ISP (internet service provideři)
• Utility (model užitku) – je typickým příkladem pay as you go přístupu. Na rozdíl od předplatitelského modelu se zde platí za skutečné užívání. Typicky jsou to např. služby telefonních operátorů.

Obecné požadavky na business model

Výše uvedené třídění obchodních modelů je jen jedním z nezávazně zmíněných příkladů, přičemž není pochyb o tom, že lze uvést celou řadu jiných členění ať již jednodušších či složitějších. Z toho důvodu je možná důležitější zmínit 6 základních funkcí (dle definice Chesbrough a Rosenbloom), které by každý obchodní model měl obsahovat:

• definovat tvorbu hodnoty pro koncové zákazníky
• identifikovat cílový tržní segment, kterému bude hodnota dodávána
• definovat strukturu hodnotového řetězce uvnitř firmy, nutného k tvorbě a distribuci hodnoty
• odhadnout náklady a potenciální výnosy produkce v závislosti na vybrané struktuře hodnotového řetězce
• popsat pozici firmy v hodnotovém řetězci propojujícím dodavatele a odběratele, identifikovat potenciální spojence a konkurenty
• formulovat konkurenční strategii, kterou bude získána (a držena) konkurenční výhoda oproti rivalům.

Funkční obchodní model zároveň musí být:

• Přehledný

• Konzistentní

• Musí být schopen komunikovat s ostatními modely

• Musí být snadné jej měnit

• Srozumitelný

Současné trendy

Zájemce o současné trendy a praktickou stránku realizace obchodního modelu bych si dovolil odkázat na přednášku Michala Berga na téma Současné úspěšné obchodní modely na internetu, jejíž hlavní myšlenky se zde pokusím ve stručnosti zmínit. Tím hlavním poselstvím je dle mého názoru především jisté vystřízlivění z pocitu, že jakmile je podnik činný na internetu, tak je automaticky i úspěšný. Uživatelé začínají být čím dál náročnější na kvalitu služeb a internet již přestává být jakýmsi tajemným místem, do jehož neprobádaných vod neradno vstupovat, ale stává se běžnou součástí života širokých mas. Na internetu jsou čím dál tím více poptávány reálné statky, tzn. reálné zboží v elektronických obchodech a reálné služby (ubytování, letenky, telekomunikace atd.). Aby mohla fungovat reklama je nutno její činnost vystavět právě na podkladě těchto reálných statků a pokud možno se snažit eliminovat případy obchodních modelů, kdy je reklama jediným zdrojem příjmu (přestože trh s reklamou na internetu každoročně roste o 20-25 procent, považuje autor prezentace tyto příjmy za nestabilní). Michal Berg spatřuje budoucnost obchodních modelů především v propojení internetového a reálného světa a vidí velkou mezeru a rozpor mezi tím, co lidé skutečně chtějí, a tím co jim poskytovatelé služeb nabízejí. Lidé zpravidla vyžadují jednoduchost a s touto jednoduchostí chtějí na internetu řešit své reálné problémy. Jedinečnou příležitost tak představují obory jako zdravotnictví, řemesla, veřejná správa atd. V zahraničí jsou již známé služby jako ZocDoc.com nebo ServiceGuy.org, které dynamicky přidělují volného specialistu (řemeslníka, lékaře, zubaře – tito službu financují), na základě požadavku klienta. Úspěšný business model tedy musí především reflektovat to, co lidé skutečně chtějí.

Obchodní model a SaaS

V kapitole věnované Google efektu jsem zmiňoval pojem SaaS. S ohledem na jasný trend směřující od klasických forem distribuce software k informačním a aplikačním službám mě napadá další souvislosti a nové obzory, které se otevírají pro vyhledávače. Je evidentní, že pokud bude klasický software postupně nahrazen softwarovými službami, nebude již zastávat na počítači tu hlavní a nejdůležitější funkci, ale spíše roli podpůrnou vytvářející zázemí pro poskytované softwarové služby. Dojde tedy k postupnému posunu k modelu tenkého klienta a přechodu od platformy PC k platformě Internetu. Internet tedy ještě zbytní a pro vyhledávací služby to bude znamenat nové příležitosti k rozvoji. Stejně tak s největší pravděpodobností dojde k modifikaci stávajících obchodních modelů a v souvislosti s poskytováním SaaS také vyvstává otázka týkající se vhodného zpoplatnění takto poskytované softwarové služby, tj. právě volby příslušného vhodného business modelu. Jednou z variant je poskytování SaaS zdarma a těžko si lze představit vhodnější příklad tohoto modelu než Google se svými aplikacemi nabízenými v nejširším možném měřítku (myšleno z hlediska uživatelského) a financovanými výhradně z reklamních příjmů. Google vlastně celou svou slávu a moc vybudoval na poskytování věcí zdarma. Tento model fungování softwarových firem není nic, nad čím by se dnes někdo pozastavoval. Stejně tak tento model obecně není nic převratného, protože obsah bez poplatků poskytují již dlouhou dobu televize i rádia. Výdělky Googlu ukázaly, že je jednoznačně a bezkonkurenčně největší firmou na světě, která kdy poskytovala reklamou placený obsah. Google měl už vroce 2007 roční příjmy skoro 17 miliard dolarů, zatímco největší rozhlasové a televizní studia jako ABC, CBS a NBC mají příjmy pohybující se okolo 14-15 miliard dolarů. Pro porovnání Yahoo! dosahuje pouze 6 miliard dolarů. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že na tento model se jistě může spolehnout gigant formátu Googlu, ale již méně běžný podnik, který vyvine inovativní službu a očekává, že se mu náklady vložené do vývoje vrátí. Kromě nabízení těchto služeb zdarma široké spotřebitelské veřejnosti a plnému spolehnutí se na reklamní příjmy (model Google) existují i jiné alternativy (kde bude patrnější orientaci spíše na firemní klientelu) a to především:

• Předplatné (např. 37Signals)
• Zpoplatnění užití (např. Campaign Monitor)
• Klasický prodej softwaru (např. Fogbugz)
• Pevný poplatek za balík služeb (např. Faxitnice)

S jistotou lze tvrdit, že současné obchodní modely jsou pro SaaS problematické a nelze překlopit model plateb z klasického balíkového softwaru na model software as a service. Otázka volby vhodného modelu pro SaaS je dnes stále ještě velice problematická a správnost této volby má esenciální význam pro celkový hospodářský úspěch projektu.

Srovnání mezi běžným vyhledáváním a podnikovým vyhledáváním (enterprise search) a dopad vyhledávání na hospodářskou situaci podniku

Zajímavé se jeví srovnání vyhledávačů (search engines) a to především pokud proti sobě postavíme vyhledávání v podnikových datech (enterprise search) a klasické webové vyhledávání. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že jde o stejný princip s tím rozdílem, že je postavený nad jiným daty, není to tak úplně pravda. Jde především o odlišné požadavky, které jsou na výsledky vyhledávání kladeny ze strany uživatelů.

• Běžný uživatel hledající na internetu zpravidla vyžaduje nalezení relevantní odpovědi na zadaný dotaz, přičemž se spokojí s první takovouto odpovědí a nezajímají ho dopodrobna všechny informace, které o dané skutečnosti na internetu existují. Problém zde tedy vyřeší seznam řazený dle relevance, kdy uživatel s největší pravděpodobností přejde na první stránku v pořadí, kterou mu vyhledavač zobrazí jako relevantní. Při vyhledávání v podniku je však zapotřebí jak relevance, tak i úplnost. Jsou zde často vyžadovány všechny dostupné informace, které můžeme o dané skutečnosti najít a zároveň je potřebná schopnost odfiltrovat přebytečné informace, jejichž procházení by bylo pro uživatele ztrátou času.
• Dalším zmiňovaným rozdílem je, že obecně na webu je v dnešní době informacemi pokryta prakticky jakákoliv myslitelná oblast, o které se chceme něco dozvědět. Přičemž dokumenty indexované vyhledávacími službami se od sebe zásadně liší (vyhledávací služby dokonce penalizují duplicitní obsah – viz SEO), to ve svém důsledku znamená, že z pohledu vyhledávače lze snáze odhalit rozdíly mezi těmito jednotlivými dokumenty. Naopak v business prostředí se dá předpokládat, že většina dokumentů bude typová (faktury, smlouvy, tabulky, reporty atd.) a bude se od sebe navzájem lišit jen v několika málo detailech (jedna či 2 věty – např. rozdíl mezi loňskou a letošní smlouvou). Z tohoto pak vyplývají odlišné požadavky na vlastnosti a kvalitu vyhledávací služby
• Další odlišností jsou diametrálně odlišné požadavky na zabezpečení, kdy u podnikového vyhledávání potřebujeme zaručit, že se nepovolaná osoba nedostane v rámci vyhledávání k datům, která pro ni nejsou určena. U běžného vyhledávání, pokud vyhledávač daný dokument „naindexuje“ (tj. pokud explicitně nezakážeme jeho indexaci příkazem při tvorbě webu), bude nadále přístupný všem.
• V neposlední řadě jsou na podnikové vyhledávače kladeny i nesrovnatelně větší požadavky ohledně procesů navazujících na samotné vyhledávání, kdy bývá na rozdíl od „běžného“ vyhledávání vyžadována i určitá nadstavba v podobě třídění získaných informací, reportingu a dalších aktivit nad získanými daty.

Sečteno a podtrženo v podnikovém vyhledávání jde tedy o to najít dostatek relevantních informací a odfiltrovat ty přebytečné. Obecně na internetu jde uživateli především o to najít první informaci, která poskytne odpověď na jeho otázku.

Přínosy vyhledávání pro podnik

Susan Feldman z IDC poukazuje na fakt, že si tyto výše zmíněné rozdíly takřka nikdo neuvědomuje a panuje všeobecné přesvědčení, že pro podnikové vyhledávání postačují principy a technologie obecného vyhledávání. Podceňován bývá také dopad vyhledávání na celkovou hospodářskou činnost podniku:

• Je třeba si uvědomit, že pokud podnik disponuje kvalitním vyhledávacím systémem, podstatně si tím zvyšuje šanci, že se zákazník dostane přímo k relevantnímu produktu, který jej zajímá, popř. najde potřebnou informaci, na jejímž základě realizuje obchod. Tato zdánlivá maličkost může přinést mnohaprocentní nárůst tržeb. Na druhou stranu špatně zvládnuté vyhledávání vede ke ztrátě potencionálního zákazníka.
• Každá prostřednictvím vyhledávače zodpovězená otázka znamená úsporu nákladů na její zodpovězení pracovníky firmy.
• Z hlediska činnosti zaměstnanců firmy znamená kvalitně zvládnuté vyhledávání úsporu jejich času, kdy místo hodin strávených vyhledáváním informací (studie ukazují, že je to přibližně 25 procent pracovního času zaměstnance) mohou tento ušetřený čas věnovat jiným aktivitám.
• Jsou zde i další přínosy, které se však již hůře kvantifikují, ale jsou jimi například kvalitnější rozhodnutí na základě přesných a úplných informací atd.

Závěr

Chtěl jsem se pokusit o uchopení základních pojmů, které jsou v současnosti hojně skloňovány a o jejich postavení do vzájemné souvislosti. Záměrně jsem se také vyhnul některým zajímavým a s tématem souvisejícím pojmům jako např. web 2.0 nebo enterprise 2.0, a to především z obavy, že jejich případné zahrnutí by vedlo k nadměrnému rozsahu a malé přehlednosti této práce. Na úplný závěr mi tedy zbývá jen dostát kladeným formálním požadavkům a pokusit se formulovat 3 základní otázky a odpovědi, které by nejlépe charakterizovaly zaměření a přínos této práce.

1)Co je to Google efekt a co ve svém důsledku znamená pro podnik?

Google efekt je možno chápat jako velice komplexní jev, který má na svědomí světový internetový vyhledavač číslo jedna – Google. Různí autoři mu přisuzují dalekosáhlé následky v různých oblastech, přičemž syntézou těchto následků zjistíme, že dopad Googlu je v podstatě všeobecný a dle mého názoru je každý další pokus o definici nebo rozšíření významu tohoto výrazu účelovým a nic neřešícím. Na druhou stranu takový pokus o dobrání se pravdy ohledně Google efektu vede přinejmenším k zamyšlení o současnosti a budoucnosti internetu, možných obchodních modelů, vyhledávání, SaaS a mnoha dalších přínosných a zajímavých souvislostech a to jistě není na škodu.

2)Jaká je budoucnost obchodních modelů

Pokud jde o obchodní modely, ve zjednodušeném pojetí jakožto způsoby dosahování zisku, existuje na internetu celá řada nejrůznějších taxonomií, které zohledňují všemožná kritéria, a do nichž je možno na základě těchto kritérií zařadit v reálném světě existující podniky. Málokdy se však stane, že by řešení, které využívá konkrétní podnik, přesně odpovídalo některému z „teoreticky vytyčených“ business modelů a spíše tak dochází k prolínání jednotlivých kategorií. Základní myšlenkou se mi jeví být názor vyslovený Michalem Bergem, že úspěšný business model by měl řešit především to, co lidé skutečně chtějí, a z tohoto důvodu se zde nabízí další prostor pro ještě těsnější vzájemnou vazbu mezi světem reálným a světem internetu.

3)Význam vyhledávání pro podnik

Dobře zvládnuté vyhledávání má pro podnik strategický význam a to platí jak z hlediska vyhledávání obecného, kde ono dobré zvládnutí spočívá především v pochopení funkce vyhledávačů (v našem prostředí např. Google,Seznam, Jyxo) a ve snaze o vlastní zviditelnění přítomností v „horních patrech“ výsledků vyhledávání na zadaný dotaz, tak i z hlediska podnikového vyhledávání. Kvalitní podnikové vyhledávání ve svém důsledku zvyšuje tržby společnostem, které jím disponují a zároveň jim šetří náklady, které by jinak podnik musel vynaložit na vyhledávání informace, kterou si může zákazník najít sám.

Zdroje:

http://digitalenterprise.org/models/models.html

http://ask.metafilter.com/37251/Who-coined-Google-effect

http://www.plasticbag.org/archives/2002/01/domain_names_the_google_effect/

http://www.librijournal.org/pdf/2006-3pp157-167.pdf

http://www.busmanagement.com/currentissue/article.asp?art=269710&issue=287

http://cs.wikipedia.org/wiki/SaaS

http://www.slideshare.net/towarnik/souasn-byznys-modely-na-internetu/1

http://www.abako.cz/blog/

Jaká je strategie Google v oblasti map/Google Earth?

Je tomu již dávno, když jste museli hledat místa a adresy “prstem na mapě”. Nároky lidí se zvyšují, chtějí se dozvědět informace co možná nejdříve a nejpřesněji. Proto vznikly programy nabízející mapy celého světa, kam můžeme zařadit i Google Earth. S rozvojem internetových služeb však vznikla i oblast online interaktivních map nabízejících několik nových funkcí. Jak tuto situaci řeší firma Google a jakou používá strategii?

Google Earth

Google Earth, jak už název napovídá, je aplikace nabízející zeměpisné informace z celého světa. Je nabízena ve třech variantách. Základní bezplatná verze Google Earth nabízí funkce pro běžné uživatele. Pokud požadujete sofistikovanější funkce, např. 3D měření výšek, ploch a viditelných oblastí, mapování tisíců adres pomocí nástroje Spreadsheet Importer nebo potřebuje importovat velkoobjemová vektorová data, bude si muset zaplatit 399 USD za verzi Pro. Jste-li organizace s velkým množstvím geografických dat, existuje verze Enterprise, kde můžete právě na základě vlastních dat vytvářet mapy s vlastními snímky a cestami. U verze Enterprise je aplikace sestavena dle přání zákazníka a od toho se následně odvíjí její cena. Google Earth můžete instalovat na Windows, MAC i Linux. Vlastníte-li iPhone nebo mobilní telefon s Androidem, můžete si aplikaci také nainstalovat a využívat její funkce.

Google Maps

Po boku Google Earth stojí také online služba Google Maps. Kdysi to byla pouze obyčejná mapa světa nabízející vyhledávání daného místa. Tím, že vývojáři obou aplikací kombinují nové funkce, promítla se velká funkcionalita z Earth v Maps a naopak. Kromě základní mapy můžete přepnout na satelitní, zobrazovat aktuální dopravu, veřejnou dopravu, fotky nebo si prohlížet města pomocí Street View. Do map je také integrován plugin Earth, který s omezenějšími funkcemi nahrazuje aplikaci Google Earth.

Strategie Googlu

Google Earth je nabízen primárně zdarma. Účelem je přilákání uživatelů a vytváření tak povědomí o této aplikaci. Pokud ale požadujete vyšší funkcionalitu, jsou pro vás připravené licencované verze, za které budete muset zaplatit. Příjem peněz z licencovaných programů však tvoří pouze malou část. Hlavním příjmem jsou samozřejmě reklamy. Firmy platí za umístění v databázi, díky níž mohou být následně zobrazeny uživatelům a to jak v Google Earth, tak v Google Maps.

Další vývoj

Jak již bylo řečeno v úvodu, současní uživatelé požadují stále nové a lepší služby od aplikací. 2D mapy ani letecké pohledy již nestačí. Budoucnost směřuje k 3D prohlížení ulicí a silnic nejen ve velkých městech, ale i na malých vesnicích. Začínají se digitalizovat zajímavé objekty, jako jsou galerie nebo třeba muzea. Obrazy v galeriích si můžete prohlížet v klidu a bez stresu z pohodlí domova, a to i ve velkém rozlišení. I v tomto směru se plánuje další rozšiřování funkcí. Otázkou na závěr zůstává, jak daleko to zajde a zda budou chtít lidé v budoucnu ještě cestovat...

Apple Store a srovnání s dalšími App markety

Apple Store a srovnání s dalšími App markety

App Store je místo, v němž si uživatelé zařízení běžící na platformě iOS mohou zakoupit a stáhnout aplikace. Je provozován přímo firmou Apple, která každou aplikaci před jejím uvedením do App Store podrobí schvalovacímu procesu. AppStore byl spuštěn 10. července 2008. K roku 2010 na něm existovalo přes 300 000 aplikací a staženo jich bylo více než 7 miliard. K datu 18. ledna 2011 Apple uváděl 9,9 milionů stáhnutých aplikací a v souvislosti s tím oznámil a spoustil odpočet zvaný "10 Billion App Countdown", neboli odpočet prodáné desetimilionté aplikace. Tohoto bodu Apple dosáhl 22. ledna 2011 v 10:26.

Medián zisku z jedné aplikace prodané v App Store činí 8,7 amerických dolarů, zatímco průměrná cena placených aplikací v něm se pohybuje mezi 3,5 a 4 dolary. Z čehož 70% z ceny jde producentům aplikace a 30% jde App Store.

Obchod s aplikacemi je přístupný z iPhone, iPod Touch a iPadu přes aplikaci k přímo určenou k přístupu na App Stor, která také nese stejné jméno. Je to také jediný způsob pro přímé stáhnutí aplikací do zařízení. Pokud ovšem pomineme ilegální způsob nahrání aplikací po úpravě zvané jailbreak. Další způsob nahrávání aplikací do telefonu je jejich stáhnutím pomocí synchronizačního nástroje iTunes, běžícím na platformě Mac OS, popřípadě MS Windows.

Ostatní mobilní platformy mají také svůj App Store



Rád bych se dále zaměřil na porovnání jednotlivých marketů, srovnání jejich velikosti měřené v počtu nabízených aplikací, zhodnocení kvality a nastínění budoucího vývoje. Vycházet budu ze statistiky DISTIMO.

Statistiky Společnosti DISTIMO, která byla založena krátce po založení prvního App Store, uvádí ve své pravidelné zprávě z dubna 2011, že Google a jeho Android Market překonal Apple App Store v počtu nabízených bezplatných aplikací. V absolutních číslech to znamená, že Google jich má ve svém marketu 134 342, zatímco Apple 121 845. Zajimavý je také pohled na tempo růstu obou obchodů. I když je Android Market zatím stále menší, tak jeho růst je měsíčne o 10% větší, než růst App Store. Podle analytiků by se tyto křivky měli brzy protnout.



K číslům a velikosti obou marketů bych rád zmínil fakt, že ikdyž Android market má rychlý růst, tak tento růst je jistě na úkor kvality. Vyšši počet aplikací neznamená lepší obchod. Vstup na Android Market je v tomto směru volnějsí a kvalita aplikací podstatně horší. Dokonce by se občas dalo říci, že to vypadá jak na smetišti špatných, nekvalitních a neotestovaných aplikací.
Zatímco Apple prověří každou svou aplikaci schvalovacím procesem, který musí splňovat určité stanovené podmínky, tak na Android market si může nahrát doslovně řečeno kdokoliv, cokoliv.

Budoucí vývoj jednotlivých obchodů s Aplikacemi



Z grafu je mimo jiné patrné budoucí protnutí počtu aplikací v Google Android Marketu s počtem aplikací v Apple App Store. Tento bod by měl být dosažen v červenci, možná srpnu roku 2011. Dále je patrná prognóza, že Windows Phone 7 Market bude větší neš Nokia Ovi Store a BlackBerry App Word a to i přes to, že Windows Phone 7 Marketplace je v provozu teprve rok
Pro uživatele je růst těchto marketů jedině dobrá zpráva. Uživatel se již nemusí při pořizování zařízení starat o to, zdali je na v telefonu nahraná ta, či ona aplikace. Uživatel může během chvíle proměnit své nové zařízení třeba v GPS navigaci, menu velkých restaurací, televizní program, jizdní řád, nebo platformu plnou her.
Další výhodou vzájemné konkurence zmíněných marketů je očekávané zlepšení nabízených služeb, zlepšení kvality aplikací a celkový posun ve vývoji vpřed.


Zdroje:

Wikipedia - http://cs.wikipedia.org/wiki/App_Store
Wikipedia - http://en.wikipedia.org/wiki/App_Store
DISTIMO - Distimo-Publication-April-2011

Strategie Google v segmentu reklamy

Strategie Google v segmentu reklamy

Společnost Google Inc. generuje zisk především poskytováním reklam. Reklamy Google jsou vždy příslušné k informacím zobrazeným na dané stránce, jsou účinné a měřitelné. Tím se reklama Google stává užitečná, jak pro potenciálního zákazníka, tak pro inzerenta, ale samozřejmě také pro provozovatele stránky. Tato reklama je vždy pozičně odlišena od výsledků hledání. A v žádném případě nejsou prodávána lepší místa ve vyhledávání, tedy lepší umístění.

Google se snaží podávat co nejpřesnější výsledky jak vyhledávání, tak zobrazovaných reklam. K tomuto účelu slouží ukazatel CTR, který svým způsobem v konečném důsledku ukazuje relevanci reklamy k dané vyhledané frázi, nebo klíčovému slovu.

To, že Google poskytuje služby zdarma určitě není žádná benevolence, nebo vstřícnost tohoto giganta, naopak je to důsledně promyšlená strategie. Google tak získává informace o svých uživatelých, které pak využívá k poskytování nejlépe odpovídajících výsledů jak ve vyhledávání, tak v reklamách. A na dobře zacílené reklamy uživatele klikají. To přináší společnosti zisk.

PPC aneb inzerujte chytře

PPC(Pay Per Click) je převážně textová, někdy i grafická reklama standardizovaného formátu. Zobrazuje se ve vyhledávačích, ale také v samotném obsahu webových stránek. Vždy je vázána na klíčová slova a její cena vychází z aukčního principu. Zpoplatněná je částkou za kliknutí.

Výhodou je cílení. Vaše reklama je zobrazována u určitých, vámi zvolených, klíčových slov. Když je pak toto slovo vyhledáno, tak se v pravém panelu na stránce Google zobrazí reklamy relevantní k danému klíčovému slovu. Cena se určuje formou aukce. Což znamená že vyhledávač zobrazí tu reklamu, za kterou je zaplaceno více. Toto tvrzení platí za jinak stejných okolností. Jsou ještě další faktory, které ovlivnují pořadí reklam(CTR, skóre kvality, relevance).

Hlavními reklamními produkty společnosti Google jsou AdSense a AdWords.

AdWords - buďte vidět

Inzerent vytvoří reklamu a zvolí klíčová slova, na která se má reklama zobrazovat. Samozřejmě je dobré a logické volit slova, která jsou s obchodováním příbuzná. Když pak uživatelé vyhledávače vyhledají na stránkách Google některé nastavených klíčových slov inzeranta, je možné, že se v pravém panelu na stránce zobrazí naše reklama. Proč říkám „je možné“? To proto, že záleží, jestli jsme nabídli za zobrazení reklamy více než ostatní inzerenti se stejným klíčovým slovem.

AdSense - vydělávejte obsahem

AdSense slouží pro provozovatele internetových stránek, kteří chtějí vydělávajt peníze provozováním reklamy na své webové stránce.
Jedná se o tisíce webů, od významných serverů, přes úzce specializované oborové weby, až k zahraničním webům cílených na české uživatele.

Odlišnosti PPC

AdSense je jeden ze způsobu, jak monetizovat web. Majitel webu se musí stát členem inzertního programu AdSense, poté vloží do svých stránek AdSense kód. Princip zobrazování reklam je založen na shodném kontextu dané obsahové stránky a PPC sestavy. O reklamní prostor na stránce se dělí několik inzerentů.

Zdroje:
Prezentace - Reklama v obsahové sít H1.cz
Prezentace- Školení PPC reklamy pro začátečníky - Ondřej Sova, H1.cz
CZECH MULTIMEDIA INTERACTIVE - http://czmi.cz/sluzby/internetova-reklama-bannery/google-adsense-adwords-ppc-cpa-affiliate/

Možnosti služby Amazon EC2

Prezentace se zabývá možnostmi využití IaaS služby Amazon EC2 a jejími ekonomickými dopady na správu firemní infrastruktury.

Možnosti IaaS služby Amazon EC2

View more presentations from Stanislav Dusek.

Strategie Google v oblasti Google Maps / Google Earth

Počítačové mapy včera a dnes

Představte si, že jsou 90. léta a že máte za úkol nasadit silniční a satelitní mapy ve svém podniku. Pravděpodobně si mapy zakoupíte na CD a uložíte je do svého GISu. Mapy nejspíš nejsou kvůli omezené kapacitě CD moc detailní. Možná Vám mapu přivezl dodavatel na externím disku. V obou případech Vám ale mapa zabírala spoustu místa na disku. Pokud v mapě byla chyba, např. vesnička Horní Dolní byla špatně geograficky referencována nebo bylo u Prahy postaveno nové satelitní městečko a mapa přestala být aktuální, upgrade mapy nebyl snadný. Práce s mapou také ne. Zobrazování velkých satelitních snímků si zabralo podstatnou část výkonu procesoru a nějakou dobu trvalo, než se mapa zobrazila. V 90. letech to byla jediná možnost, jak mapy v podnikových informačních systémech využívat. Každá firma, která tyto mapy používá, je postavena před to, aby si mapu sama průběžně aktualizovala, aby si zajistila cachování pro častěji zobrazovaná místa (např. Václavské náměstí se zobrazuje častěji než již zmíněná fiktivní vesnička Horní Dolní) a každá firma si pro tyto mapy a příp. cache musí vyhradit podstatnou část diskového prostoru.

Právě tady je dobře zřetelný hlavní přínos cloud computingu. Pokud je správa podkladových map, jejich aktualizace a cachování outsourcovány do cloudu (vzhledem k tomu, že samotná podkladová mapa neobsahuje žádná firemní tajemství, strach z rizik tím opadává), je ušetřeno mnoho finančních i lidských zdrojů na straně zákaznických firem.

Ačkoli poskytovatelů těchto map je celá řada, hlavním inovátorem na tomto poli je bezesporu společnost Google se svými dvěma klíčovými aplikacemi - Google Maps a Google Earth.

Google Maps

Google Maps je webová aplikace, která nám umožní zobrazit si mapu, vyhledat na mapě adresu, příp. nějaký objekt, najít trasu mezi dvěma objekty a přepínat si mezi silniční mapou, satelitními snímky a dalšími podkladovými mapami.

Aplikace také obsahuje nový modul nazvaný StreetView. Tento modul nám umožní "procházet si" ulice některých měst po cca 2 metrových krocích a na každém takovém kroku se otočit na jakoukoli světovou stranu. Uživatelům to umožní lépe si představit okolí vyhledávaného objektu a snáze se k němu dostat. Na druhou stranu, fotografie obsahují záběry kolemjdoucích a příp. další objekty, což někteří lidé začínají vnímat jako ztrátu soukromí a v několika případech podali na Google stížnosti.

Pro integraci s jinými aplikacemi je připraveno Google Maps API ve variantách pro JavaScript a pro Adobe Flash. Díky tomuto API je možné do svých aplikací začlenit podkladové mapy i funkcionality pro překlad adresy na souřadnice a zpět (tzv. "geokóding"). API je možné využívat ve dvou variantách:

• varianta Free bez SLA
  
• varianta Premium s 99% SLA od 10 000 USD / rok (cena se může navýšit při větší zátěži)

Google Earth

Nástroj se původně jmenoval EarthViewer a byl vyvinut firmou Keyhole Inc v roce 2001. Roku 2004 jej zakoupil Google a přejmenoval na dnes již známý Google Earth. Jedná se o desktopový nástroj, který uživateli vizualizuje glóbus tak, jako by se na Zemi díval ze satelitu. Na tomto glóbu si kromě satelitních snímků můžeme zvýraznit různé cesty, hranice a další zajímavá místa. Aplikace umožní zobrazit 3D terén a dokonce i 3D budovy, které byly vytvořeny webovým nástrojem Building Maker, nebo sofistikovanějším Google Sketchup.

Dnes už je možné si ve většině prohlížečů po instalaci požadovaného pluginu zobrazit Google Earth přímo v prostředí Google Maps.

Strategie Google v oblasti map

Strategie by se dala popsat dvěma kroky (strategie se netýká pouze Google map, ale všeho, čím se Google zabývá):

1. Popularizace - cílem je přitáhnout uživatele.
   
2. Marketing - cílem je vydělat.
   

Google mapy jsou velice moderní a u uživatelů oblíbené. Díky tomu se rozšířily do jejich povědomí a není překvapením, že firmy, které chtějí být moderní a "in", poptávají svá mapová řešení postavená právě na technologii Google a leckdy si platí i Premium variantu s SLA (vzhledem k tomu, že Free varianta neumožňuje SSL přenos, leckdy je to pro firmy jediná možnost, jak mapy vhodně integrovat do svého webu). Hlavním zdrojem příjmů je ovšem zobrazení reklam v mapách.

Pohled do budoucnosti

Internetová mapa bude čím dál méně chápána jako dvourozměrný "silniční plánek" a čím dál víc jako digitální kopie reálného (a koneckonců i nereálného) světa. Využití geografického API (ať už jde o Google Maps API či o jakékoli jiné) pro integraci s GSM moduly na mobilních telefonech a se sociálními sítěmi poskytuje neskutečný potenciál, ať už pro potřeby reklamy, nebo lokačních služeb pro běžné smrtelníky. Je otázkou času, kdy si na svém smart phonu zadáme název své oblíbené značky piva, abychom dostali informaci o nejbližších restauracích a hospodách, kde námi oblíbené pivo točí...

Alternativní vyhledávače - prohledávání obrázků

Prezentace věnovaná vyhledávání obrázků na internetu. Představení Google Image Search a problematiky indexování obrázků. Srovnání s podobnými službami, nové trendy a experimentální vyhledávače.

Vyhledávání obrázků

Integrace jako služba a přechod na cloud services brokerage

Prezentace v krátkosti představuje pojem integrace formou služby (IaaS) s tím, že následně přechází do mnohem širšího pole působnosti, kterým je zprostředkovatelství služeb cloud computingu.

IaaS + CSB

View more presentations from danusak.

Důvěra - srovnání OSS vs. komerční software vs. SaaS

Srovnávat Open source, komerční software a SaaS je jako porovnávat jablka s hruškama. OSS a komerční software jsou modely licencování a vývoje, kdežto SaaS je model nasazení (dodání) software. Přesto se o srovnání pokusím.

OSS

Open source sotware (OSS) je software s otevřeným zdrojovým kódem. Znamená to, že zdrojový kód je možno za dodržení určitých podmínek prohlížet a upravovat.

• výhody:
• Svoje data máte u sebe, máte nad nimi kontrolu
• Upgrady záleží na vás, nejsou vám vnuceny jako u SaaS
• Levnější, často zdarma
• Díky možnosti úpravy kódu se snadněji se kastomizuje, nejsou zde limity pro integraci

OSS je podporováno komunitami uživatelů, tedy podpora je zdarma. Může také mít komerční podporu, která je tedy nepovinná na rozdíl od komerčního software.

OSS je založeno na důvěře: vývojáři věří, že uživatelé jejich software jim budou přispívat zpět (ať už finančně nebo nějak jinak) a ti, co si ho stahují a používají, věří, že si nestahují vir, a že software bude fungovat.

Komerční software

Placený, neboli komerční software je vyvíjen za účelem zisku. Abyste jej mohli používat, musíte si jej koupit, nebo zaplatit za licenci, která vás opravňuje k jeho používání. Komerční software má často agresivní reklamu. Většina komerčního software je proprietárním.

• výhody:
• Svoje data máte u sebe, máte nad nimi kontrolu
• Upgrady záleží na vás, nejsou vám vnuceny jako u SaaS
• Výrobce poskytuje podporu

SaaS

Nekupuje se ani nepořizuje software. Kupuje se služba, platí se měsíční platby, někdy počáteční zřizovací poplatek. Na některé úrovni SaaS (aplikace, platforma) je buďto OSS nebo komerční software, což pro uživatele SaaS není relevantní. Ho nezajímá, jestli si může upravit kód, zajímá  ho dodržování SLA (Smlouva definující vztah mezi dodavatelem a odběratelem IT služeb. Definuje požadavky, terminologii, úroveň technické podpory, způsob řešení sporů.).

• výhody:
• Oproti OSS je zde zahrnuta podpora (v rámci SLA a měsíčního poplatku)
• Nemusíte se starat o upgrady, instalaci bezpečnostních patchů
• Nižší vstupní náklady, rychlé nasazení atd.

Na rozdíl od OSS nebo komerčního software je zde však nevýhoda v tom, že svoje data nemáte u sebe, což pro některé podniky může představovat problém. Zde právě si podnik musí stanoviti, do jaké míry bude dodavateli důvěřovati.

Náklady vs. Kontrola

Tento graf porovnává pět různých zdrojů software podle dvou dimenzí: výše nákladů a míry kontroly nebo řízení softwaru. Jsou to asi nejdůležitější faktory na zvážení při pořizování software. Kontrola je spojena s rizikem a také s důvěrou.

1. Proprietary - proprietární neboli komerční software
2. Home grown - software, který si podnik vyvinul sám
3. "DIY" OSS - do-it-yourself open source software
4. Commercial OSS - komerční open source softwarSaaS
5. OSS  - open source SaaS (např. Drupal)

Mnoho lidí si myslí, že pro pořízení OSS je potřeba pořídit si i speciální zaměstnance a je potřeba jinak jej podporovat než komerční software. Je tomu tak u do-it-yourself OSS, avšak existuje i jiná varianta OSS, konkrétně komerční OSS, který je dodáván s placenou podporou stejně jako komerční software. Tato varianta není příliš známá.

Co se týče SaaS OSS, ačkoliv se jedná o SaaS je zde možné provádět integraci. Právě SaaS OSS nabízejí výhody a podporu SaaS zároveň s výhodami OSS. Co se týče důvěry v SaaS, nemyslím si, že by důvěru v SaaS zásadně ovlivňovalo, jestli se za ním skrývá open source a nebo komerční produkt.

Velká část SaaS je založena na OSS jako Apache nebo MySQL a to proto, aby SaaS dodavatelé nemuseli platit poplatky za licence. Navíc, u proprietárních SaaS je velmi těžká integrace.

Důvěra ve výrobce

Dále je při pořizování software dobré zvážit životaschopnost (důvěryhodnost) výrobce. To je spojeno s dlouhodobou dostupností produktů a podpory. Zajímavé na tomto je, že nyní (ne jako např. před pěti lety) jsou to spíše ty komerční produkty, které zde narážejí na problémy a ne OSS. OSS už není považován za křehký a nestabilní.

Různorodost názorů

Názory na důvěru se liší, záleží na které straně barikády se mluvčí nachází. Převládá názor, že komerční software je spolehlivý, má profesionální podporu a poskytuje profesionální školení. Jenže to vše může mít i OSS, jen to lidé neznají a neví o tom. Podniky často tvrdí, že se cítí lépe s komerčním produktem. Asi kvůli jasné zodpovědnosti za funkčnost a právně vymahatelný servis. Naopak OSS je méně riskantní, než sázet na jeden proprietární software. Pokud totiž zjistíte, že vám nevyhovují současné služby OSS, můžete je snadno změnit a zároveň si ponechat veškerý kód. Navíc komerční OSS může poskytovat stejné služby jako uzavřené komerční produkty. Dalším důvodem, proč si stále podniky pořizují komerční software nemusí být nedůvěra v OSS, ale spíše neochota upustit od tradičních obchodních praktik. Přechod na open source by znamenalo, že by manažerské úrovně podniku musely přehodnotit metody získávání software a změnit vztahy se svými dodavateli. Mohou mít pocit, že změna v jednom vztahu by mohla ovlivnit všechny vztahy až k zákazníkům.

Předsudky

Protože je většina OSS zdarma, mohou mít lidé (neIT komunita - většina populace) proti němu předsudky. Základní předpoklad člověka: "Výměnou za peníze získám hodnotu. Peníze garantují hodnotu (právně vymahatelnou). Proč by mi někdo dával hodnotu zdarma? To bude nějaký podfuk…" A jelikož je zdarma, nemá tak agresivní marketingovou strategii jako komerční produkty, což má za následek, že o něm většina populace vůbec neví a produkty z obchodu považuje za standard. Když se o něm doví, nemají s ním žádnou zkušenost, tudíž mají tendenci takovému software nedůvěřovat. Další důvod pro nedůvěru v OSS může být fakt, že jedná-li se o do-it-yourself OSS, jediná podpora, kterou máte k dispozici, je ze strany komunity nadšenců a vývojářů a to pouze online. Tudíž když si pořídíte open source produkt a něco vám nefunguje, tak se nemůžete dožadovat servisu od dodavatele, případně náhradu škod. Na rozdíl od výše zmíněné většiny populace existuje profesionální komunita, která může naopak preferovat OSS, protože ví, jak jej co nejlépe využít a získat tak konkurenční výhodu levně. Tato komunita nepovažuje produkty z obchodu za standard.

Zdroje:

1. http://buytaert.net/clickability-fud-on-open-source-versus-saas
2. http://www.asp-toolkit.com/open-source-vs-saas-vs-cloud-computing.html
3. http://zenofnptech.org/2008/09/saas-vs-open-source.html

4. http://www.idealware.org/blog/2008/09/saas-vs-open-source.html

5. http://software.ivertech.com/_ivertechArticle13894_OpenSourceSoftwarevsProprietarySoftware.htm
6. http://www.zdnet.com/blog/open-source/the-heart-of-open-source-is-trust/2607

7. http://coppola.rsmart.com/2010/08/12/apples-oranges-and-open-source/

8. http://www.gnu.org/philosophy/categories.cs.html#commercialSoftware