Software v době SaaS: Důvěra - srovnání OSS vs. komerční software vs. SaaS

Srovnávat Open source, komerční software a SaaS je jako porovnávat jablka s hruškama. OSS a komerční software jsou modely licencování a vývoje, kdežto SaaS je model nasazení (dodání) software. Přesto se o srovnání pokusím.

OSS

Open source sotware (OSS) je software s otevřeným zdrojovým kódem. Znamená to, že zdrojový kód je možno za dodržení určitých podmínek prohlížet a upravovat.

výhody:

Svoje data máte u sebe, máte nad nimi kontrolu
Upgrady záleží na vás, nejsou vám vnuceny jako u SaaS
Levnější, často zdarma
Díky možnosti úpravy kódu se snadněji se kastomizuje, nejsou zde limity pro integraci

OSS je podporováno komunitami uživatelů, tedy podpora je zdarma. Může také mít komerční podporu, která je tedy nepovinná na rozdíl od komerčního software.

OSS je založeno na důvěře: vývojáři věří, že uživatelé jejich software jim budou přispívat zpět (ať už finančně nebo nějak jinak) a ti, co si ho stahují a používají, věří, že si nestahují vir, a že software bude fungovat.

Komerční software

Placený, neboli komerční software je vyvíjen za účelem zisku. Abyste jej mohli používat, musíte si jej koupit, nebo zaplatit za licenci, která vás opravňuje k jeho používání. Komerční software má často agresivní reklamu. Většina komerčního software je proprietárním.

výhody:

Svoje data máte u sebe, máte nad nimi kontrolu

Upgrady záleží na vás, nejsou vám vnuceny jako u SaaS

Výrobce poskytuje podporu

SaaS

Nekupuje se ani nepořizuje software. Kupuje se služba, platí se měsíční platby, někdy počáteční zřizovací poplatek. Na některé úrovni SaaS (aplikace, platforma) je buďto OSS nebo komerční software, což pro uživatele SaaS není relevantní. Ho nezajímá, jestli si může upravit kód, zajímá ho dodržování SLA (Smlouva definující vztah mezi dodavatelem a odběratelem IT služeb. Definuje požadavky, terminologii, úroveň technické podpory, způsob řešení sporů.).

výhody:

Oproti OSS je zde zahrnuta podpora (v rámci SLA a měsíčního poplatku)

Nemusíte se starat o upgrady, instalaci bezpečnostních patchů

Nižší vstupní náklady, rychlé nasazení atd.

Na rozdíl od OSS nebo komerčního software je zde však nevýhoda v tom, že svoje data nemáte u sebe, což pro některé podniky může představovat problém. Zde právě si podnik musí stanoviti, do jaké míry bude dodavateli důvěřovati.

Náklady vs. Kontrola

Tento graf porovnává pět různých zdrojů software podle dvou dimenzí: výše nákladů a míry kontroly nebo řízení softwaru. Jsou to asi nejdůležitější faktory na zvážení při pořizování software. Kontrola je spojena s rizikem a také s důvěrou.

Proprietary - proprietární neboli komerční software
Home grown - software, který si podnik vyvinul sám
"DIY" OSS - do-it-yourself open source software
Commercial OSS - komerční open source softwarSaaS
OSS - open source SaaS (např. Drupal)

Mnoho lidí si myslí, že pro pořízení OSS je potřeba pořídit si i speciální zaměstnance a je potřeba jinak jej podporovat než komerční software. Je tomu tak u do-it-yourself OSS, avšak existuje i jiná varianta OSS, konkrétně komerční OSS, který je dodáván s placenou podporou stejně jako komerční software. Tato varianta není příliš známá.

Co se týče SaaS OSS, ačkoliv se jedná o SaaS je zde možné provádět integraci. Právě SaaS OSS nabízejí výhody a podporu SaaS zároveň s výhodami OSS. Co se týče důvěry v SaaS, nemyslím si, že by důvěru v SaaS zásadně ovlivňovalo, jestli se za ním skrývá open source a nebo komerční produkt.

Velká část SaaS je založena na OSS jako Apache nebo MySQL a to proto, aby SaaS dodavatelé nemuseli platit poplatky za licence. Navíc, u proprietárních SaaS je velmi těžká integrace.

Důvěra ve výrobce

Dále je při pořizování software dobré zvážit životaschopnost (důvěryhodnost) výrobce. To je spojeno s dlouhodobou dostupností produktů a podpory. Zajímavé na tomto je, že nyní (ne jako např. před pěti lety) jsou to spíše ty komerční produkty, které zde narážejí na problémy a ne OSS. OSS už není považován za křehký a nestabilní.

Různorodost názorů

Názory na důvěru se liší, záleží na které straně barikády se mluvčí nachází. Převládá názor, že komerční software je spolehlivý, má profesionální podporu a poskytuje profesionální školení. Jenže to vše může mít i OSS, jen to lidé neznají a neví o tom. Podniky často tvrdí, že se cítí lépe s komerčním produktem. Asi kvůli jasné zodpovědnosti za funkčnost a právně vymahatelný servis. Naopak OSS je méně riskantní, než sázet na jeden proprietární software. Pokud totiž zjistíte, že vám nevyhovují současné služby OSS, můžete je snadno změnit a zároveň si ponechat veškerý kód. Navíc komerční OSS může poskytovat stejné služby jako uzavřené komerční produkty. Dalším důvodem, proč si stále podniky pořizují komerční software nemusí být nedůvěra v OSS, ale spíše neochota upustit od tradičních obchodních praktik. Přechod na open source by znamenalo, že by manažerské úrovně podniku musely přehodnotit metody získávání software a změnit vztahy se svými dodavateli. Mohou mít pocit, že změna v jednom vztahu by mohla ovlivnit všechny vztahy až k zákazníkům.

Předsudky

Protože je většina OSS zdarma, mohou mít lidé (neIT komunita - většina populace) proti němu předsudky. Základní předpoklad člověka: "Výměnou za peníze získám hodnotu. Peníze garantují hodnotu (právně vymahatelnou). Proč by mi někdo dával hodnotu zdarma? To bude nějaký podfuk…" A jelikož je zdarma, nemá tak agresivní marketingovou strategii jako komerční produkty, což má za následek, že o něm většina populace vůbec neví a produkty z obchodu považuje za standard. Když se o něm doví, nemají s ním žádnou zkušenost, tudíž mají tendenci takovému software nedůvěřovat. Další důvod pro nedůvěru v OSS může být fakt, že jedná-li se o do-it-yourself OSS, jediná podpora, kterou máte k dispozici, je ze strany komunity nadšenců a vývojářů a to pouze online. Tudíž když si pořídíte open source produkt a něco vám nefunguje, tak se nemůžete dožadovat servisu od dodavatele, případně náhradu škod. Na rozdíl od výše zmíněné většiny populace existuje profesionální komunita, která může naopak preferovat OSS, protože ví, jak jej co nejlépe využít a získat tak konkurenční výhodu levně. Tato komunita nepovažuje produkty z obchodu za standard.

Zdroje: