Veřejnou knihovnu většina z nás vnímá jako naprostou samozřejmost. Systém veřejných knihoven vychází ze zákona a je financován z obecních rozpočtů. Historicky bylo dokonce povinností každé obce provozovat veřejnou knihovnu (zákon č. 53/1959 Sb). Bez nadsázky se dá říci, že veřejné knihovny poskytují velmi potřebnou a prospěšnou službu společnosti. Knihovna je z definice mimo jiné:
"Zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven." (zákon 257/2001 Sb.)
Stejně tak jako samozřejmost výpůjček knih, jsme jako společnost začali brát vážně a ve velké míře se zabývat ochranou duševního vlastnictví, v tomto případě autorským právem. Ze samotné existence veřejných knihoven a faktu, že v současnosti neexistuje vleklý soudní spor o ochranu autorských práv všech spisovatelů můžeme usuzovat, že zákon dostatečným způsobem ošetřuje jejich funkci a činnost. Zamysleme nad významem tohoto faktu v porovnání se zjevnou ilegalitou šíření autorských děl na internetu. Napadají mne tyto otázky:
O1. Jak je možné, že veřejné knihovny zcela beztrestně půjčují autorská díla (bez svolení autora) a umožňují jejich kopírování a distribuci?
< Faktem je, že do roku 2005 existovaly knihovny v legislativním vakuu a jejich činnost byla pravděpodobně v rozporu s autorským zákonem. Jedinou ochranou bariérou byl dovětek, že služby poskytované knihovnou jsou nekomerční a slouží k nekomerčním účelům. Roku 2005 byla vydána novela autorského zákona a přidání § 37 s názvem Knihovní licence zlegalizovalo kompletně všechnu činnost veřejných knihoven. (zákon 121/2000 Sb.) Byla v ní dokonce stanovena paušální částka, kterou knihovny zaplatí za výpůjčku (ze státní kasy) jakémusi autorskému svazu a vše se zdá být naprosto v pořádku.
Sám přemítám o tom, odkdy je zákon a jeho vykonavatelé natolik benevolentní. Proč svazy pro ochranu autorských práv nezasáhly dříve a velmi tvrdě, jak je jejich zvykem?
O2. Jaký je morální rozdíl mezi funkcí veřejné knihovny a sdílením autorských děl na internetu? (právní rozdíl je vskutku zásadní)
První co mě napadne je dotaz na charakter tzv. pirátství. Organizace na ochranu autorských práv se totiž nesoustřeďují na profesionální padělání nosičů, zajímají je domácnosti, uživatelé. Charakter tohoto druhu šíření autorských děl, přece také není komerční. Uživatelé P2P sítí a jiných sdílecích mechanismů nezískávají žádnou odměnu. V čem se tedy jejich činnost liší? Rozšiřují dílo, za účelem kulturního obohacení jiných, bez rozdílu všem, bez nároku na odměnu. Každý pirát by si měl zřejmě na své PC opatřit nálepku "Veřejná knihovna", možná by získal stejnou právní ochranu, jako veřejné knihovny do roku 2005.
Jak nám již bylo mnohokrát řečeno, pirátství je špatné, protože ničí zisky vydavatelů a tím ochuzuje autory. Vcelku pěkný a logický myšlenkový pochod. Zbývá už se jen zeptat proč se spisovatelé celého světa nevzbouřili proti takovému bezpráví již před sto lety a zvesela píší své romány dál?
O3. (již bez mé vlastní spekulace) Pokud jsou knihovny chápány veřejností veskrze pozitivně. Proč je sdílení autorských děl na internetu označeno jako pirátství?
Přejděme bez zbytečných odkladů k několika teoriím (říkejme spekulacím), které mne v souvislosti s tímto paradoxem napadly. Ačkoli jsou nápady očíslované, nejsou seřazeny podle významnosti.
S1. Politická vůle
Zcela zřejmou odpovědí na otázku č.1 je politická vůle. Veřejné knihovny, jejich úroveň a postavení, jsou známkou vyspělosti a kulturní úrovně. Půjčovat knihy je povoleno i kdyby deset zákonů tvrdilo opak, jen ještě zkrátka nevyšla příslušná novela. Nad naším státem vždy bdí vševidoucí oko EU popř. UNESCO. Soudní tahanice a uzavření knihovny by bylo chápáno jednak jako barbarství, zárověň by vznikl velmi nepříjemný precedent. Veřejné knihovny totiž fungují všude ve světě a jsou založeny na podobných principech.
S2. Tradice
V raném středověku, době vzniku prvních knihoven se nikdo nad tímto problémem zřejmě příliš nezamýšlel. Cena knihy byla cenou za několik měsíců práce písaře, nikoli cenou za obsah - autor sám byl jistě bez sebe nadšením, že jeho dílo alespoň někdo umí přečíst. Ano čtete správně. Prvopočátky veřejných knihoven na našem území sahají do středověku. Celosvětově bych zřejmě musel jít až k Mezopotámii, ale držme se při zemi. Jistě v těchto dobách nebyly knihy pro všechny, ale s dostatkem finančních prostředků Vám byla každá knihovna otevřená.
Již výše jsem zmínil silnou podporu knihoven státem a jejich velmi pevnou pozici ve společnosti. Odpověď na to, proč autorské svazy nenapadly tyto organizace může být nasnadě. Bály se. Tyto svazy lobovaly ve vládě za zcela nový koncept duševního vlastnictví, byly v plenkách a velmi slabé. Boj proti tak rozsáhlé instituci, tak hluboce zakořeněné nepřipadal v úvahu.
S3. Výnosnost
Další spekulace se týká výnosnosti boje za práva spisovatelů. Aniž bych měl po ruce příslušná data, předpokládám, že trh knih je v porovnání s trhem filmů a hudby řádově menší. Vydavatelé knih nejsou těmi dravými průmyslníky z Hollywoodu a postrádají jejich žraločí instinkty. Rovněž není vidět desítky organizací, pasujících se do role ochránců práv spisovatelů. Napadá mě jediná odpověď: nenese to. Pirátství ve formě digitalizovaných knih je v plenkách a vydavatele jsou zvyklí na půjčování.
S4. Technologie
Poslední spekulace má z mého možná největší váhu. Je to v první řadě právě technologie, která umožnila vznik "počítačového pirátství". Jedná se o:
1) kompletní digitalizaci všech audiovizuálních děl
2) masové rozšíření výpočetní techniky, která je schopná tyto díla bez ztráty kvality reprodukovat v neomezeném množství s naprostým minimem nákladů
3) masové rozšíření vysokorychlostního internetu
Zatímco každý student prvního ročníku by si uvědomil, že pro vydavatele audiovizuálních děl nastal čas na radikální změnu distribučního řetězce i obchodního modelu, vydavatelé samotní zahájili křížovou výpravu. Proč tato výprava nezahrnuje knihy? Čas, kdy se budou masově digitalizovat teprve přichází. Vytvořit plnohodnotnou kopii knihy, s minimem nákladů a v odpovídající kvalitě, stále není v silách současné techniky. To je podle mě také jeden z důvodů, proč se autorské svazy neangažují v této oblasti.
Pokrok se samozřejmě ubírá směrem kupředu. zatím není jisté, jestli budou elektronické čtečky knih znamenat renesanci tohoto typů umění. Ochránci autorských práv ale nespí a zajišťují si pozice ještě před bojem. Čtenáři bych doporučil prostudovat si spor o licenční podmínky provozu Evropské Digitální Knihovny (EDK).
http://knihovnam.nkp.cz/docs/ZvukPujc.pdf
http://dl.webcore.czu.cz/file/Z1hIVG1lRW5FRkk9
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm
"Zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven." (zákon 257/2001 Sb.)
Stejně tak jako samozřejmost výpůjček knih, jsme jako společnost začali brát vážně a ve velké míře se zabývat ochranou duševního vlastnictví, v tomto případě autorským právem. Ze samotné existence veřejných knihoven a faktu, že v současnosti neexistuje vleklý soudní spor o ochranu autorských práv všech spisovatelů můžeme usuzovat, že zákon dostatečným způsobem ošetřuje jejich funkci a činnost. Zamysleme nad významem tohoto faktu v porovnání se zjevnou ilegalitou šíření autorských děl na internetu. Napadají mne tyto otázky:
O1. Jak je možné, že veřejné knihovny zcela beztrestně půjčují autorská díla (bez svolení autora) a umožňují jejich kopírování a distribuci?
<
Sám přemítám o tom, odkdy je zákon a jeho vykonavatelé natolik benevolentní. Proč svazy pro ochranu autorských práv nezasáhly dříve a velmi tvrdě, jak je jejich zvykem?
O2. Jaký je morální rozdíl mezi funkcí veřejné knihovny a sdílením autorských děl na internetu? (právní rozdíl je vskutku zásadní)
První co mě napadne je dotaz na charakter tzv. pirátství. Organizace na ochranu autorských práv se totiž nesoustřeďují na profesionální padělání nosičů, zajímají je domácnosti, uživatelé. Charakter tohoto druhu šíření autorských děl, přece také není komerční. Uživatelé P2P sítí a jiných sdílecích mechanismů nezískávají žádnou odměnu. V čem se tedy jejich činnost liší? Rozšiřují dílo, za účelem kulturního obohacení jiných, bez rozdílu všem, bez nároku na odměnu. Každý pirát by si měl zřejmě na své PC opatřit nálepku "Veřejná knihovna", možná by získal stejnou právní ochranu, jako veřejné knihovny do roku 2005.
Jak nám již bylo mnohokrát řečeno, pirátství je špatné, protože ničí zisky vydavatelů a tím ochuzuje autory. Vcelku pěkný a logický myšlenkový pochod. Zbývá už se jen zeptat proč se spisovatelé celého světa nevzbouřili proti takovému bezpráví již před sto lety a zvesela píší své romány dál?
O3. (již bez mé vlastní spekulace) Pokud jsou knihovny chápány veřejností veskrze pozitivně. Proč je sdílení autorských děl na internetu označeno jako pirátství?
Přejděme bez zbytečných odkladů k několika teoriím (říkejme spekulacím), které mne v souvislosti s tímto paradoxem napadly. Ačkoli jsou nápady očíslované, nejsou seřazeny podle významnosti.
S1. Politická vůle
Zcela zřejmou odpovědí na otázku č.1 je politická vůle. Veřejné knihovny, jejich úroveň a postavení, jsou známkou vyspělosti a kulturní úrovně. Půjčovat knihy je povoleno i kdyby deset zákonů tvrdilo opak, jen ještě zkrátka nevyšla příslušná novela. Nad naším státem vždy bdí vševidoucí oko EU popř. UNESCO. Soudní tahanice a uzavření knihovny by bylo chápáno jednak jako barbarství, zárověň by vznikl velmi nepříjemný precedent. Veřejné knihovny totiž fungují všude ve světě a jsou založeny na podobných principech.
S2. Tradice
V raném středověku, době vzniku prvních knihoven se nikdo nad tímto problémem zřejmě příliš nezamýšlel. Cena knihy byla cenou za několik měsíců práce písaře, nikoli cenou za obsah - autor sám byl jistě bez sebe nadšením, že jeho dílo alespoň někdo umí přečíst. Ano čtete správně. Prvopočátky veřejných knihoven na našem území sahají do středověku. Celosvětově bych zřejmě musel jít až k Mezopotámii, ale držme se při zemi. Jistě v těchto dobách nebyly knihy pro všechny, ale s dostatkem finančních prostředků Vám byla každá knihovna otevřená.
Již výše jsem zmínil silnou podporu knihoven státem a jejich velmi pevnou pozici ve společnosti. Odpověď na to, proč autorské svazy nenapadly tyto organizace může být nasnadě. Bály se. Tyto svazy lobovaly ve vládě za zcela nový koncept duševního vlastnictví, byly v plenkách a velmi slabé. Boj proti tak rozsáhlé instituci, tak hluboce zakořeněné nepřipadal v úvahu.
S3. Výnosnost
Další spekulace se týká výnosnosti boje za práva spisovatelů. Aniž bych měl po ruce příslušná data, předpokládám, že trh knih je v porovnání s trhem filmů a hudby řádově menší. Vydavatelé knih nejsou těmi dravými průmyslníky z Hollywoodu a postrádají jejich žraločí instinkty. Rovněž není vidět desítky organizací, pasujících se do role ochránců práv spisovatelů. Napadá mě jediná odpověď: nenese to. Pirátství ve formě digitalizovaných knih je v plenkách a vydavatele jsou zvyklí na půjčování.
S4. Technologie
Poslední spekulace má z mého možná největší váhu. Je to v první řadě právě technologie, která umožnila vznik "počítačového pirátství". Jedná se o:
1) kompletní digitalizaci všech audiovizuálních děl
2) masové rozšíření výpočetní techniky, která je schopná tyto díla bez ztráty kvality reprodukovat v neomezeném množství s naprostým minimem nákladů
3) masové rozšíření vysokorychlostního internetu
Zatímco každý student prvního ročníku by si uvědomil, že pro vydavatele audiovizuálních děl nastal čas na radikální změnu distribučního řetězce i obchodního modelu, vydavatelé samotní zahájili křížovou výpravu. Proč tato výprava nezahrnuje knihy? Čas, kdy se budou masově digitalizovat teprve přichází. Vytvořit plnohodnotnou kopii knihy, s minimem nákladů a v odpovídající kvalitě, stále není v silách současné techniky. To je podle mě také jeden z důvodů, proč se autorské svazy neangažují v této oblasti.
Pokrok se samozřejmě ubírá směrem kupředu. zatím není jisté, jestli budou elektronické čtečky knih znamenat renesanci tohoto typů umění. Ochránci autorských práv ale nespí a zajišťují si pozice ještě před bojem. Čtenáři bych doporučil prostudovat si spor o licenční podmínky provozu Evropské Digitální Knihovny (EDK).
http://knihovnam.nkp.cz/docs/ZvukPujc.pdf
http://dl.webcore.czu.cz/file/Z1hIVG1lRW5FRkk9
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm
No comments:
Post a Comment